Příběh pod slohovým názvem “vyprávění” psal nejspíš někdy úplně každý z nás. Není to bohužel ale tak lehké, jak by se mohlo zdát, na druhou stranu právě vyprávění je u slohové části maturit většinou společně se zprávou jakýsi záchranný útvar.

Dobrý příběh se sestává z několika částí.

1)    Úvodu, kde se dozvíme počáteční stav situace, popíšeme prostředí a můžeme charakterizovat jednotlivé postavy. To ale není tak úplně nutné, jednotlivé části můžeme využít kdykoli v průběhu příběhu, například, když přibude nová postava.

2)    Zápletka, ve které se musí odehrát něco nečekaného, jakási komplikace, která pak tvoří jádro. Zápletek se může použít i více dílčích a vedlejších.

3)    Další, poslední a nejdůležitější část je pak výsledné rozuzlení zápletky. V tomto místě se vše vyjasní a vyřeší.

Jak tedy docílit toho, aby vše dávalo smysl a zároveň čtení bylo zajímavé a poutavé?

Není to vůbec složité, stačí se řídit dvěma jednoduchými principy, které zaručeně fungují.

První princip je skládání slov, které mají mezi sebou evidentní souvislost. Například když se řekne ovoce, napadne vás “jablko”, pak “hruška”, “strom”, “květiny”, “zelená” a tak dále a tak dále. Tuto metodu je dobré používat především pro popis nových věcí a lidí, které se během vyprávění objeví.

Druhý princip je přesně opačný a je kupodivu velmi složitý. Jde totiž o to hledat slova, která spolu nemají na první pohled vůbec žádný smysl. Například když řekneme jako první slovo “kočička” tak další slovo je “vor” a následující třeba “tatarka”. Zdá se vám, že to nedává žádný smysl? No a právě to je ten účel, protože aby spojení těchto slov smysl dávalo, musíte je spojit logickou linkou jiných slov. Tímto tedy vznikne zajímavá zápletka.

Pokud budete správně kombinovat tyto dvě metody a budete se držet osnovy: úvod, zápletka, rozuzlení, budete ve vymýšlení napínavých příběhů jedni z nejlepších!