Vysoká škola je v naší zemi nejvyšším možným dosaženým vzděláním. Máme zde bakalářské, magisterské i doktorské studium. A není rodiče, který by nesnil o tom, že právě jeho potomek je absolvuje s úspěchem.

To platí koneckonců prakticky již od jejich založení – studium na vysoké škole bylo vždy považováno za něco prestižního a hodného obdivu. Ukazovalo to, že daný člověk patří k vysoce inteligentní vrstvě obyvatelstva a že s něj bude „někdo“. S tím souvisí také fakt, že vysokoškoláci mají lepší pracovní příležitosti a také lepší plat.

Zde je však potřeba se zamyslet nad tím, zda to platí i dnes. Koneckonců, doba se změnila. Je vysokoškolský diplom stále ještě zárukou dobrého živobytí?

Popravdě řečeno, nikoliv. Situace na dnešním trhu práce je dnes velmi odlišná. Především je zde fakt, že díky neustále se snižujícím nárokům a také tomu, že rodiče tlačí své děti do co nejvyššího vzdělání máme v podstatě přebytek bakalářů, inženýrů i doktorů prakticky všech oborů.

To také znamená, že není dostatek volných míst odpovídajících jejich kvalifikaci. Proto musí vzít za vděk i pozicí, která vyžaduje vzdělání pouze středoškolské. Situaci nepomáhá ani současná ekonomická situace, kdy se zdražuje prakticky všechno a člověk tak musí vzít zavděk jakoukoliv prací.

Proto najdeme vystudované bakaláře či inženýry například v supermarketu za kasou. Ti samozřejmě snili o tom, že budou vykonávat práci v oboru. To podporují i školy samotné, když se chlubí, jak široké mají jejich absolventi uplatnění. Jenže pak zjistili, že tak slavné to není a že je potřeba vzít zavděk prakticky jakýmkoliv zaměstnáním.

Je jasné, že současná situace je neudržitelná. Přesto však rodiče stále tlačí své děti do toho, aby měly vysokou školu. Ony představy totiž nelze tak snadno vyvrátit. A i když ví, jaká je situace, vždy doufají, že právě u jejich dítěte bude jiná, případně že bude mít alespoň otevřené dveře, pokud se naskytne šance. Otázkou však je, zda to za ty peníze, které studium i na veřejné vysoké škole stojí, skutečně má smysl.